Lore
V dávných dobách byly oceány na Runeterře domovem daleko starších civilizací, než jsou ty na souši. V hlubinách toho, co dnes známe jako Strážcovo moře, kdysi stálo velké město – a právě tady se usadil yordl Fizz. Žil tu spolu s řemeslníky a válečníky této hrdé a ušlechtilé rasy. Přestože nebyl jedním z nich, chovali se k němu jako k sobě rovnému a díky své hravé povaze a napínavým dobrodružným příběhům z širého moře byl vítaný na každém setkání.
Ale svět se měnil. Oceány byly čím dál teplejší a nemilosrdní dravci se tudíž osmělili vydat se z těch nejhlubších příkopů. Ostatní osady utichly, ale vládci velkého města se stále nemohli shodnout na tom, jak se vůči této hrozbě postavit. Fizz se zapřisáhl, že bude putovat po mořích a hledat přeživší nebo někoho, kdo by věděl, co se stalo.
A pak jednoho temného dne přišli gigalodoni.
Tito obrovití dračí žraloci omračovali svou kořist odporným skřekem a ulice velkého města se záhy zbarvily doruda. Tito vrazi jen během několika hodin zabili tisíce a během obludného hladového běsnění drtili svou nesmírnou vahou věže a chrámy. Když Fizz ve vodě ucítil krev, rychle se vrátil a byl odhodlán zapojit se do boje a zachránit město
Už ale bylo pozdě. Z města nezbylo nic, co by se dalo zachránit. Když se sutiny konečně usadily, nezůstal mezi nimi jediný živý tvor, nestál kámen na kameni a žravé hejno se už přesunulo dál. Fizz, sám v chladných hlubinách, se ponořil do truchlivého zoufalství. Jak jeho yordlí magie začala chabnout, nechal se sám unášet proudem. Plul netečně strnulý a celá tisíciletí strávil sněním…
Znovu ho vlastně probudila úplná náhoda. Shůry se na něj sesypala sprška měděných mincí, které na se mořské dno snášely z obrovské dřevěné ryby, která plavala na hladině. Tohle nebyl gigalodon, ale Fizze to stejně znepokojilo – o světě nahoře toho věděl jen velmi málo, ale určitě přece nebylo možné, aby tam přežila nějaká ryba. Vydal se nahoru a poprvé nakoukl do slaného vzduchu
Byli tam lidé. Lidé, kteří žili mimo vodu a plavili se na dřevěných rybách všech velikostí. Fizzovi ta představa přišla stejnou měrou děsivá i napínavá, ale vzhledem k těm zajímavým dárkům, které házeli do vody, bylo jasné, že se s ním chtějí kamarádit. Jak tak sledoval jejich pohyb po oceánu sem a tam, dostal se nakonec do přístavního města Bilgewater
